Ve dnech 25.-27. července 2023 jsem se jako místopředsedkyně spolku Česká škola v Řezně zúčastnila XV. mezinárodní konference českých škol v zahraničí organizované spolkem Česká škola bez hranic. Do Prahy přijeli k této příležitosti zástupci a zástupkyně českých škol v Německu (Drážďany, Rhein-Main, Wolfsburg), ale i v Evropě (Londýn, Paříž, Curych a Ženeva atd.) a ve světě (New York, Boston atd.).

V předvečer zahájení konference jsme se s částí účastníků setkali v Muzeu literatury, kde nám vedoucí oddělení knihovny Mgr. Alena Petruželková a knihovnice PhDr. Helena Šulcová nastínily vývoj současné sbírky a myšlenky za její koncepcí. Jasné doporučení pro dospělé a mladistvé zajímající se o literaturu. Ve čtvrteční ráno pak byla konference zahájena v prostorách Ministerstva zahraničních věcí. Proslovy uvítali účastníky mimo jiné Jiří Krátký, zvláštní zmocněnec pro krajanské záležitosti, Ladislav Bánovec, ředitel odboru mezinárodních vztahů Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a senátor a člen Stálé komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí, Patrik Kunčar. Pan Krátký zdůraznil důležitost aktivní krajanské komunity, protože my všichni jsme osobní kapitál reprezentující stát. On a další instance můžou dodat institucionální pomoc, ale bez našeho nasazení nepadne na úrodnou půdu. Pan Bánovec chválil činnost českých škol v zahraničí, bez kterých by systematická výuka češtiny pro krajany v dětském a mládežnickém věku nebyla možná. Jen tak si děti a mladiství můžou udržet kontakt s Českou republikou a celá „mladá generace (může) díky svým znalostem hájit zájmy Česka v zahraničí“. Proto, jak slíbil, bude vynaloženo nejvyšší úsilí, aby v době masivních škrtů nebyly postiženy české školy. Pan senátor Kunčar shodně potvrdil, že podporovat české školy v zahraničí je povinností českého parlamentu i vlády.

Další části konference v průběhu dvou dní se věnovaly především jednotlivým příspěvkům, které organizátorky zhodnotily jako zajímavé pro účastníky. Mě zaujal příspěvek Petry Key, která polemizovala o tom, proč, co a jak učit. Jednotlivé příspěvky byly i z praxe českých škol, jako např. od Zuzany Jungmanové a Hany Červeňákové o tvorbě vlastních učebnic v České škole bez hranic v Londýně. Velké téma bylo také zkoušení žáků za účelem větší motivace učit se česky a uznání druhého jazyka, popř. vícejazyčnosti žáků (CCE, Global Seal of Biliteracy). Zajímavé byly také příspěvky o četbě (např. od MPI s doporučeními nových knížek a zástupců univerzit), o využití lidové písně ve výuce a práci s českými pamětníky (Post Bellum). Na závěr konference jsme měli možnost v rámci kulatých stolů diskutovat se zástupci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy o zapisování do kmenových škol a povinné školní docházce a dalších tématech.

Díky účasti na konferenci jsem se nejen seznámila s mnohými zajímavými lidmi, ale aktualizovala nebo nově zjistila možnosti, které spolek může využívat a kde se zapojit (např. Překladatelská soutěž Česky rozumím, mluvím, čtu, píšu a překládám a Olympiáda v českém jazyce pro žáky českých škol v zahraničí). Probíraná témata v oficiálních částech programu ale i neoficiálních rozhovorech jsou pro všechny z velké části společná a vzájemná inspirace a pomoc je velmi užitečná. Děkuji spolku Česká škola bez hranic za organizaci a pozvání a těším se na další konferenci.

Michaela Kosařová

(Foto: archiv autorky + facebook Česká škola bez hranic, z.s.)